Chřipka
Vzhledem ke krátké inkubační době (18 až 24 hodin) začíná chřipka často velmi náhle a bez varování, takřka z plného zdraví. Přestože virus do organismu proniká přes sliznice dýchacího ústrojí, prvními projevy chřipky překvapivě nejsou ani rýma, ani kašel.
Horečka a bolesti
Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou (38 až 40 °C). Vzestup
teploty obvykle provází zimnice a třesavka. Přidávají se silné bolesti
hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje.
Časté jsou bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s
výraznou únavou. Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení,
průjem nebo zácpa či nechutenství.
Během dalších jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v produktivní hlenovitý kašel.
Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů. Zvýšená únavnost a slabost se mohou v různé míře objevovat ještě měsíc po onemocnění.
Příznaky chřipky
Celkové horečka 38-40 °C třesavka a zimnice únava a nevolnost bolesti hlavy, očí, kloubů, svalů světloplachost |
Místní rýma bolest v hrdle kašel bolest na hrudi zácpa, průjem, zvracení |
U každého jinak
Průběh onemocnění závisí na několika faktorech. K nejdůležitějším
patří věk nemocného, jeho celková odolnost a případné další přidružené
choroby. Záleží i na samotném viru. Nejtěžší průběh má chřipka
způsobená virem typu A, infekce typem B mívá naproti tomu obvykle
mírnější průběh. Virus C u dospělých lidí nemoc prakticky nezpůsobuje.
U dětí se projevuje jen lehkou rýmou a škrábáním v krku.
Základní léčbu nekomplikované chřipky zvládnete i sami doma. Obecně však platí, že pokud kašel trvá déle než několik dní, provází ho vysoké horečky, bolest nebo dokonce vykašlávání krve, měli byste se podrobit lékařskému vyšetření.
Diagnóza ode dveří
K stanovení diagnózy chřipka obvykle stačí popis Vašich obtíží a
fakt, že se objevily v době, která je pro častější výskyt chřipky
typická (jarní a podzimní měsíce). V některých případech je však nutné
vyloučit vážnější příčiny obtíží.
Lékařské vyšetření se skládá z podrobného odběru anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorních testů. Po příchodu do ambulance se Vás lékař zeptá, co Vás přivádí a jak Vaše problémy vznikly. Dalšími cílenými dotazy se orientačně vyptá na Vaši rodinu, osobní, pracovní a sociální život, případné alergie, užívané léky a všechna prodělaná onemocnění. Pečlivý odběr anamnézy to nejsou jen zbytečně kladené otázky. Podle staré lékařské poučky je správně odebraná anamnéza poloviční cestou k diagnóze.
Po rozhovoru přistoupí lékař k vlastnímu vyšetření. Vyzve Vás k odložení oblečení a změří Vám tlak a puls. Kombinací pohledu, pohmatu, poklepu a poslechu vyšetří celé Vaše tělo od hlavy až k patě a zprostředkovaně i většinu Vašich vnitřních orgánů. Po fyzikálním vyšetření obvykle následuje natočení EKG a odběry krve a moči (případně vzorků slin, výtěrů z krku a nosu) na biochemický, hematologický a mikrobiologický rozbor. Při podezření na onemocnění plic Vám může lékař nechat zhotovit rentgenový snímek hrudníku.
Specializovaná virologická vyšetření v současnosti již mohou zjistit přítomnost viru v organismu i stanovit jeho přesný typ. K vyšetření slouží výtěr z Vašeho nosu vatovým tamponem na špejli. Ten se potom transportuje ve speciální zkumavce do virologické laboratoře. Někdy se místo výtěru provádí výplach nosohltanu. Tato vyšetření se však k diagnóze chřipky používají jen zřídka.
Proti viru vakcínou
Vhodným prostředkem k prevenci chřipky je očkování. Provádí se
každoročně před vypuknutím virových nákaz v podzimních měsících.
Chránit před chřipkou Vás dokáže po dalších 6 až 12 měsíců. Ani toto
opatření však nemusí být vždy účinné. Principem očkování totiž je
odhad, který z mnoha druhů viru bude daný rok nejrozšířenější. Proti
němu je namířena vakcína. V případě, že dojde k neočekávané změně
(mutaci), mohou být chřipkou ohroženi i očkovaní lidé. Přesto platí, že
očkování je jedním z nejúčinnějších způsobů ochrany. Podstoupit by je
měly zejména rizikové skupiny.
Životospráva
Základní podmínkou účinné prevence je zdravý a otužilý organismus.
Takový má mnohem větší šanci ubránit se infekci než organismus
oslabený. Ke zdravému a odolnému organismu vede cesta následujícími
kroky :
dostatek tělesného pohybu
pobyt v čistém životním prostředí.
dostatek spánku a odpočinku
pestrá strava se zastoupením všech druhů potravin
Zní vám tyto rady jako tolik oblíbené poučky Vaší matky nebo paní učitelky? Chybí už jen "teple se oblékej" a "vezmi si čepici". Proč ale hledat složitá řešení tam, kde stačí následovat jednoduchých a osvědčených rad?
Španělská chřipka a ty ostatní
Největší a nejznámější chřipkovou pandemií byla nepochybně takzvaná
Španělská chřipka, která proběhla na přelomu let 1918 a 1919. Byla to
zřejmě vůbec nejhorší pandemie v historii lidstva. Během krátké doby
usmrtila na celém světě asi 25 až 50 milionů lidí. Chřipkou bylo
zasaženo 20 % lidstva a zemřelo 2,5 až 5 % obyvatel. Dalšími velkými
smrtícími pandemiemi byly Asijská chřipka v letech 1957 až 1958
(přibližně 1,5 milionu mrtvých) a Hongkongská chřipka v roce 1969 (1
milion mrtvých).
Z historie vyplývá, že odstup mezi jednotlivými pandemiemi činil od počátku 18. až do konce 19. století přibližně 50 až 60 let. V posledním století se tato doba zkrátila přibližně na 40 let. Podle těchto výpočtů můžeme očekávat další pandemii chřipky někdy v letech 2008 až 2017.