Chat seznam místnost - léčitelství

Vzhledem ke krátké inkubační době (18 až 24 hodin) začíná chřipka často velmi náhle a bez varování, takřka z plného zdraví. Přestože virus do organismu proniká přes sliznice dýchacího ústrojí, prvními projevy chřipky překvapivě nejsou ani rýma, ani kašel.

Horečka a bolesti 
Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou (38 až 40 °C). Vzestup teploty obvykle provází zimnice a třesavka. Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství.

Během dalších jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v produktivní hlenovitý kašel.

Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů. Zvýšená únavnost a slabost se mohou v různé míře objevovat ještě měsíc po onemocnění.

Příznaky chřipky

U každého jinak 
Průběh onemocnění závisí na několika faktorech. K nejdůležitějším patří věk nemocného, jeho celková odolnost a případné další přidružené choroby. Záleží i na samotném viru. Nejtěžší průběh má chřipka způsobená virem typu A, infekce typem B mívá naproti tomu obvykle mírnější průběh. Virus C u dospělých lidí nemoc prakticky nezpůsobuje. U dětí se projevuje jen lehkou rýmou a škrábáním v krku.

Základní léčbu nekomplikované chřipky zvládnete i sami doma. Obecně však platí, že pokud kašel trvá déle než několik dní, provází ho vysoké horečky, bolest nebo dokonce vykašlávání krve, měli byste se podrobit lékařskému vyšetření. 

Diagnóza ode dveří 
K stanovení diagnózy chřipka obvykle stačí popis Vašich obtíží a fakt, že se objevily v době, která je pro častější výskyt chřipky typická (jarní a podzimní měsíce). V některých případech je však nutné vyloučit vážnější příčiny obtíží.

Lékařské vyšetření se skládá z podrobného odběru anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorních testů. Po příchodu do ambulance se Vás lékař zeptá, co Vás přivádí a jak Vaše problémy vznikly. Dalšími cílenými dotazy se orientačně vyptá na Vaši rodinu, osobní, pracovní a sociální život, případné alergie, užívané léky a všechna prodělaná onemocnění. Pečlivý odběr anamnézy to nejsou jen zbytečně kladené otázky. Podle staré lékařské poučky je správně odebraná anamnéza poloviční cestou k diagnóze.

Po rozhovoru přistoupí lékař k vlastnímu vyšetření. Vyzve Vás k odložení oblečení a změří Vám tlak a puls. Kombinací pohledu, pohmatu, poklepu a poslechu vyšetří celé Vaše tělo od hlavy až k patě a zprostředkovaně i většinu Vašich vnitřních orgánů. Po fyzikálním vyšetření obvykle následuje natočení EKG a odběry krve a moči (případně vzorků slin, výtěrů z krku a nosu) na biochemický, hematologický a mikrobiologický rozbor. Při podezření na onemocnění plic Vám může lékař nechat zhotovit rentgenový snímek hrudníku.

Specializovaná virologická vyšetření v současnosti již mohou zjistit přítomnost viru v organismu i stanovit jeho přesný typ. K vyšetření slouží výtěr z Vašeho nosu vatovým tamponem na špejli. Ten se potom transportuje ve speciální zkumavce do virologické laboratoře. Někdy se místo výtěru provádí výplach nosohltanu. Tato vyšetření se však k diagnóze chřipky používají jen zřídka.

Proti viru vakcínou 
Vhodným prostředkem k prevenci chřipky je očkování. Provádí se každoročně před vypuknutím virových nákaz v podzimních měsících. Chránit před chřipkou Vás dokáže po dalších 6 až 12 měsíců. Ani toto opatření však nemusí být vždy účinné. Principem očkování totiž je odhad, který z mnoha druhů viru bude daný rok nejrozšířenější. Proti němu je namířena vakcína. V případě, že dojde k neočekávané změně (mutaci), mohou být chřipkou ohroženi i očkovaní lidé. Přesto platí, že očkování je jedním z nejúčinnějších způsobů ochrany. Podstoupit by je měly zejména rizikové skupiny.

Životospráva 
Základní podmínkou účinné prevence je zdravý a otužilý organismus. Takový má mnohem větší šanci ubránit se infekci než organismus oslabený. Ke zdravému a odolnému organismu vede cesta následujícími kroky :

dostatek tělesného pohybu
pobyt v čistém životním prostředí.
dostatek spánku a odpočinku
pestrá strava se zastoupením všech druhů potravin

Zní vám tyto rady jako tolik oblíbené poučky Vaší matky nebo paní učitelky? Chybí už jen "teple se oblékej" a "vezmi si čepici". Proč ale hledat složitá řešení tam, kde stačí následovat jednoduchých a osvědčených rad?

Španělská chřipka a ty ostatní
Největší a nejznámější chřipkovou pandemií byla nepochybně takzvaná Španělská chřipka, která proběhla na přelomu let 1918 a 1919. Byla to zřejmě vůbec nejhorší pandemie v historii lidstva. Během krátké doby usmrtila na celém světě asi 25 až 50 milionů lidí. Chřipkou bylo zasaženo 20 % lidstva a zemřelo 2,5 až 5 % obyvatel. Dalšími velkými smrtícími pandemiemi byly Asijská chřipka v letech 1957 až 1958 (přibližně 1,5 milionu mrtvých) a Hongkongská chřipka v roce 1969 (1 milion mrtvých).

Z historie vyplývá, že odstup mezi jednotlivými pandemiemi činil od počátku 18. až do konce 19. století přibližně 50 až 60 let. V posledním století se tato doba zkrátila přibližně na 40 let. Podle těchto výpočtů můžeme očekávat další pandemii chřipky někdy v letech 2008 až 2017.